Výstava Jakuba Musila Bacha v**e, padá hvězda reaguje na vývoj kolem „Galerie cti” v Hradci Králové. Jakub se jako rodilý Hradečák často ve své práci zaměřuje na stavby a objekty ve veřejném prostoru Hradce, vytváří jejich repliky, které pak vsazuje do galerijního prostoru. Tím se mění kontext objektů, které jsou pak prezentovány v novém světle. V takto pojatých Jakubových dílech můžeme například spatřit zkoumání toho, jak veřejnost reaguje na architekturu (například brutalismus) nebo jak politické režimy působily na architekturu dané doby. Jakub pečlivě zkoumá pozadí a příběhy objektů, které následně zapracovává do svých děl, často s humorným podtónem.
Jakubova instalace zobrazuje repliku betonových bloků „Galerie cti” s částečně viditelnou pěticípou hvězdou, na jejichž popředí jsou umístěny dřevěné reliéfy, které popisují čtyři podoby galerie v její historii. Nejprve byla hvězda příliš na očích, přistoupilo se tedy k zasazení keře před hvězdu, nicméně ten rostl pomalu. Keř pak konečně vyroste do rozměrů, kdy hvězdu zakrývá, nicméně velká část monumentu je stále viditelná, což není ideální. Proto se nakonec přistoupí k zasypání monumentu travnatým kopcem, ze kterého už jen mírně čouhají betonové okraje galerie, podobně jako je plánováno v rámci chystané revitalizace objektu a jeho okolí. Scénu po scéně tak sledujeme, jak pomalu, ale přece, padá hvězda.